Tenisky z tenisáků
71 milionů tenisových míčků se každoročně vyhodí na skládku, do koše nebo zůstane ležet v přírodě. Průměrná životnost jednoho tenisáku je osm hodin. 0,1 % tenisového materiálu (míčky, struny, rakety atd.) se recykluje nebo dostane druhý život. Tyto neutěšené statistiky se rozhodl změnit bývalý bankéř a tenista Vít Gloser. Jeho unikátní startup Dropp se zaměřuje na recyklaci tenisových míčků, ze kterých vyrábí drť do koňských jízdáren a nově také podrážky do tenisek Novesta.
Kdy a jak vznikl nápad recyklovat tenisové míčky?
Vzniklo to při mém prvním start-upu, aplikaci GoTennis, která propojovala hráče s volnými tenisovými kurty. Asi před pěti lety jsme si se synem Jakubem uvědomili fakt, že tenis výrazně zatěžuje planetu. Průměrný život tenisáku je od 5 do 15 hodin a ročně se jich na světě vyrobí asi 350 milionů. Mají přitom obrovskou uhlíkovou stopu, protože jejich výroba se v uplynulých dekádách téměř výhradně přestěhovala do Asie. V našem virtuálním klubu GoTennis jsme tehdy měli asi tisíc členů, mezi něž jsme tuto informaci pustili a ta zpráva vzbudila velkou odezvu. Došlo nám, že i ostatním dost záleží na životním prostředí.
Jak dlouhá doba uplynula od nápadu až po první realizaci?
Vrhli jsme se na to v lednu 2020 a už během 3 měsíců posbírali 60 tisíc míčů z celkem 40 klubů, vzdálených od sebe 400 kilometrů. To jsou 3,3 tuny materiálu, který by jinak skončil na skládce. Založili jsme základ naší logistiky, začali vysbírané míčky skladovat v rodinných sklepech, ve firemním skladu kamaráda v Písnici a u dalších známých ve sklepě jejich domu a v dílnách, a vytvořili tým, který dodnes tvoří nadšenci a naši kamarádi. Přemýšleli jsme, jak dát tenisákům další využití a nutně jsme potřebovali najít podporovatele projektu, abychom získali finanční zdroje. Ty jsme ze začátku brali z rodinných úspor.
Jaký se k vaší výzvě staví tenisové kluby?
Velice dobře. Přibližně 85 % oslovených klubů s námi navázalo spolupráci, která pokračuje dodnes. To považuji za velmi podpůrné a svědčí to o tom, že jsme se pustili do něčeho, co bychom chtěli zakořenit do českého tenisové prostředí.
Více a více se nám hlásí české (ale i zahraniční) tenisové kluby sami přes naši webovou stránku. Ba co více, dokonce s námi začaly spolupracovat 2 střední odborné školy a jeden městský úřad, který naše sběrné krabice rozdistribuoval do tenisových klubů v jejich municipalitě a okolí.
Jak probíhá proces sběru a kdo se do něj může zapojit? Kde máte sběrná místa a kolik míčků jste už vysbírali?
Můžete ve stručnosti popsat, jak recyklace tenisových míčků probíhá? Jak se z použitého míčku stane nový materiál?
Když máme plné sklady a/nebo vznikne poptávka, naložíme obvykle okolo 100 000 tenisáků na kamion a převezeme je do jedné z firem v ČR, které umí tenisáky drtit. Nalézt je ale nebylo vůbec jednoduché! Dnes máme v Česku nasmlouvaná tři místa, kde míčky dovedou rozdrtit na směs. Tenisák se skládá ze 75 % z přírodního kaučuku a z 25 % z ovčího rouna. Už jsme našli i lepší technologie - drtící stroj, který umí nejenom nadrtit tenisáky na zmíněnou směs, ale také separovat oba materiály. Melton (ten povrchový žlutý plyš) odsaje, odfoukne a zbyde pryž. Stroj stojí tři čtvrtě milionu korun a Dropp by ho rád koupil. Poptávka po výrobcích s recyklátem je dnes obecně na vzrůstu. Využití tenisáků přitom může být ještě širší.
Co je pro Vás v tomto procesu největší výzvou? Setkali jste se s nějakými nečekanými problémy?
Největší výzvou je určitě separace nově vzniklých sekundárních materiálů. Je nutné, abychom dosáhli maximální čistoty odseparované pryže od meltonu. Melton dnes umíme nadrtit na velice malé frakce (od 1,5 do 4 mm) a stále hledáme řešení pro odseparovaný melton. Snažíme se spojovat za tímto účelem s nejrůznějšími institucemi jak v oblasti výzkumu, tak aplikace do průmyslu.
Co je možné z recyklátu vyrobit?
Nadrcené tenisáky jsou výborným doplňkovým materiálem v jízdárnách, ve kterých dnes mixují písek s geotextílií a umělým vláknem. Do písku se dá také doplňovat recyklát z tenisáků, nebo dokonce geotextílii plně nahradit. „Koňáci“ si to zatím pochvalují, materiál drží vlhkost, konzistence je dobrá, obsažený pryž změkčuje a zpružňuje dopad koní i jezdců při práci v jízdárně.
Dále jsme spolu s jedním slovenským výrobcem volnočasových tenisek spoluvyrobili Dropp trainers, dodáváme mu najemno nadrcenou pryž do podrážek. Jedná se o plně cirkulární obuv. Chodíme již na teniskách z nadrcených tenisáků😊.
A v současnosti hledáme finanční zdroje na vytvoření designu a na výrobu prototypu hračky pro domácí mazlíčky.
Jakým způsobem zajišťujete, aby byl proces výroby skutečně ekologický a měl minimální dopad na životní prostředí?
Musíme vycházet z toho, že pracujeme s již existujícím produktem, tedy s ohraným tenisovým míčkem. Naším cílem je, abychom mohli sekundární materiál vzniklý z nadrcených tenisáků, dále použít. Už to je zásadní posun. Představte si, že bez naší práce by už dnes bylo na skládkách vyhozených zmíněných 400 000 tenisáků (tenisák se v přírodě rozkládá 400 let!).
V týmu máme zkušeného technologa, se kterým detailně pracujeme na tom, aby právě dopad na životní prostředí byl minimální, a naopak, abychom přispívali k dalšímu využití ohraných tenisáků. Z našeho velmi omezeného rozpočtu také každoročně alokujeme čtvrtinu prostředků na výzkum a vývoj.
Jak vznikla myšlenka vyrábět ze starých tenisáků něco tak specifického, jako jsou podrážky tenisek?
Přemýšleli jsme, hledali inspiraci, mluvili s kamarády a odborníky, potenciálním výrobci doma i v zahraničí, až jsme to letos před letními prázdninami dotáhli k prvnímu prototypu.
V jaké fázi tento Váš byznys model je?
Vše máme s výrobcem pilotně a technologicky dotažené, odzkoušené ve skutečném provozu, máme k dispozici prototyp bot a jsme připraveni nabídnout je odběratelům, firmám, kterým by to zapadlo do jejich marketingové nebo ESG koncepce.
Sami nebudeme vytvářet vlastní e-shop, ale chceme tento skvělý produkt využít např. k dalšímu načerpání potřebných finančních prostředků, třeba formou crowdfunding.
Vaše tenisky jsou nejen ekologické, ale i stylové. Jakým způsobem zajišťujete, že recyklované materiály splňují i estetické požadavky?
Tím, že jsme dodavateli pryže do podrážek tenisek. Hlavní otázka stylu a estetiky je na výrobci. Nicméně pokud bychom chtěli nebo potřebovali nějaké změny nebo úpravy vzhledu, výrobce je připraven to s námi podstoupit.
Pavla a Vítek Gloserovi, zakladatelé startupu Dropp
Kolik tenisových míčků zhruba potřebujete k výrobě jedné podrážky? A co se stane se zbytkovým materiálem?
Je jich velice málo. V každé podrážce je cca 15 % pryže z nadrcených tenisáků. To představuje přibližně 1 tenisák v jedné podrážce. Z toho plyne, že výroba tenisek bude pro Dropp sice významná z hlediska cirkularity, tj. nového uplatnění sekundárních materiálů z tenisáků, ale co do množství to bude drobná kontribuce. Jak už jsem zmiňoval, zatím hlavním produktem činnosti Dropp je výroba směsi pro koňské jízdárny.
Jakým způsobem motivujete lidi, aby staré tenisové míčky odevzdávali k recyklaci, místo aby je jednoduše vyhodili?
To není vůbec jednoduchý a rychlý proces. Uvědomili jsme si, že překlopit myšlení mnoha tenistů nebude jednoduché. Vidím to častokrát i mezi svými kamarády, se kterými hraji tenis. Většina z nich si vůbec neuvědomuje, jaký je další život použitého tenisáku a jakou zátěž představuje pro životní prostředí.
Pracujeme intenzivně s trenéry a jejich mladými hráči a žáky. To je náš hlavní cíl. Věnujeme se intenzivně publicitě, o projektu Dropp vyšlo již velké množství článku, videí, nebo rozhlasových i TV reportáží. Účastníme se tenisových, padelových a koňských turnajů, kde máme stánek a vysvětlujeme. Nově teď spolupracujeme se zajímavou aktivitou „Tenis dětem“.
Vnímáte ve světě tenisu rostoucí zájem o udržitelnost a ekologické iniciativy? Jaká je podle vás budoucnost tohoto směru?
Ano, určitě to tak je, i když jsme zatím v počátcích. My se chystáme v této oblasti např. intenzivněji spolupracovat s Českým tenisovým svazem, jsme v osmi tenisových klubech na Slovensku a pilotně jsme navázali spolupráci se dvěma kluby v Rakousku.
Velké tenisové svazy v zahraničí (např. ve Francii a USA) se této problematice věnují již několik let a dosahují hezkých výsledků jak ve sběru použitých tenisáků, tak v dalším využití druhotného materiálu. Zejména v posledních 2-3 letech vznikly nové iniciativy v dalších zemích, jakými jsou např. Holandsko, Dánsko nebo Kanada. Každý měsíc nás někdo z ciziny poptává s prosbou, abychom jim pomohli s recyklací tenisáků v jejich zemích.
Směr udržitelnosti ve sportu je téma, které se prostě řešit musí. Ať sáhnete do jakéhokoliv sportu, zjistíte, že je tam velký problém! Existují studie, které kategorizují negativní dopad sportu na životní prostředí a výsledky těchto studií jsou alarmující.
My se letos podruhé zúčastníme v Londýně velké konference zaměřené právě na udržitelnost ve sportu. Jsou tam neuvěřitelně zajímavé informace, inspirace a slibné trendy pro práci, kterou mimo jiné Dropp dělá.
Spolupracujete s dalšími organizacemi nebo jednotlivci, které Vás ve Vašem záměru podporují?
Ano, náš projekt je v kategorii non-profit a bez pomoci partnerů bychom ho nemohli realizovat. Finanční podporu nám od samého počátku věnuje brněnský investor a tenista David Kašper. Druhým partnerem se stala nadnárodní společnost DS Smith, která pro nás vyrábí veškeré Dropp sběrné krabice a informační displeje. Připojili se také zkraje našeho projektu a díky nim můžeme být přítomni ve všech tenisových klubech. Také nás podporují společnosti AVE nebo Raketsport, které zde mimo jiné zastupuje výrobce tenisových pomůcek Tecnifibre. V minulosti jsme dosáhli na granty společnosti DM a také EIT evropského rozvojového programu. Velká investice pochází také z našich rodinných zdrojů.
Jaké máte plány do budoucna? Kam byste chtěli, aby se projekt Dropp v následujících letech vyvíjel?
Jsme v Čechách první a unikátní projekt v oblasti tenisového a padelového sportovního trhu. Chceme působit na sportovní komunitu v duchu ochrany životního prostředí, postupně nejenom v raketových sportech. Přemýšlíme o vybudování laboratoře, která by se věnovala výzkumu a vývoji produktů z recyklování nejrůznějších sportovních pomůcek a dalšímu uplatnění takto získaných druhotných surovin. Pokud jde o technologii, zamýšlíme zakoupit již zmíněný drtící a separační stroj a také elektrododávku pro naši logistiku. Chceme expandovat náš projekt na Slovensko a do Rakouska, následně i do Polska.
Co je pro vás osobně největší odměnou z toho, že pracujete na projektu, který propojuje sport a udržitelnost?
Náš vnitřní pocit ze zajímavé a smysluplné práce a radost z toho, že se náš projekt v Čechách ujmul a že jsme v tomto úspěšní. Zároveň nás Dropp přivádí k mnoha zajímavým lidem, odborníkům a novým inter-disciplinárním nápadům a možnostem. To je velice slibné a povzbuzující.
